Jak vstávat brzy aneb ranní ptáče – den pátý

Inspirován výhodami časného vstávání jsem se rozhodl, že do toho konečně půjdu na plno. Po několika měsících „típání“ budíku jsem konečně dospěl do bodu, kdy jsem už pátý den po sobě vstal v 5 hodin ráno. Smyslem mého počínání je vytvoření nového pozitivního zvyku – stanutí se ranním ptáčetem. V literatuře panuje obecná shoda, že vytvoření nového zvyku zabere okolo 30ti dní nuceného opakování. Po této době se cestičky v mozku přestaví natolik jinak, že původně vynucovaná činnost se stane naprosto automatickou. To znamená, že ji budete vykonávat bez jakéhokoliv přemýšlení. Váš mozek pak pojede na autopilota. Samozřejmě po pěti dnech pokusu je velmi těžké hodnotit. Zatím se musím docela snažit, abych se v 5 ráno opravdu z postele zvedl. Už jsem nicméně odpozoroval pár užitečných věcí, o které bych se rád podělil. Další význam tohoto článku je v tom, že spoléhám na to, že budu mít větší problém přestat, když se tady přiznám, že se o dřívější ranní vstávání pokouším. Proč se o brzké vstávání pokoušet Přerodit se v ranní ptáče, které skáče už od pěti od rána, může dát docela práci, takže to nemá smysl dělat, pokud si pro sebe nenajdete ten správný důvod. Jestli se už nyní cítíte přetíženi prací a slibujete si, že byste tím získali hodinu až dvě denně navíc, možná budete zklamaní. Myslím, že délku spánku nejde stlačovat na minimum do nekonečna. Osobně vidím výhody ranního vstávání někde jinde.

  1. Pocit větší produktivity a náskoku – mohlo by se zdát, že je úplně jedno jestli vstanete o hodinu dřív nebo jdete o hodinu později spát. Časově to přece vychází stejně a měli byste stihnout úplně stejný objem věcí. Není tomu tak. Jednoduše řečeno, ranní ptáče si vytváří náskok, který sova večer těžko dohání. Když něco uděláte ráno, už je to hotové a žádná okolnost dne vám to nemůže přerušit. Když to odložíte na večer, velmi snadno vás může okolí donutit dělat úplně něco jiného, než jste plánovali. Myslím, že pravidelné cvičení je na tomto místě docela hezký příklad. Představte si, že celý den chodíte s pocitem, že jste si ráno příjemně zacvičili a těžíte z návalu endorfinů. Proti tomu si představte, že po celodenním pracovním nasazení se vracíte domů v půl šesté a říkáte si „až dorazím, tak na sebe hodím tepláky a půjdu si zacvičit“. Vidíte ten rozdíl?
  2. Klid – vzhledem k tomu, že ranních ptáčat moc není, nebudete pravděpodobně rušeni. Pokud máte děti, tak jistě uznáte, že malí caparti dokážou vaše plány změnit rychlostí blesku. Mezi pátou a šestou se vám asi nestane, že by zazvonil mobil nebo přišla nečekaná návštěva. Tento článek píšu po ránu a můžu vám garantovat, že v 19:00 bych jej nikdy nebyl schopen napsat. A mimochodem, internetová linka běží po ránu … no jedna báseň.

Jak na brzké vstávání Už jsem naznačil, že jsem na začátku svého experimentu, ale i v této fázi mám pro vás pár tipů:

  1. Najděte si jasný důvod, proč vstát a co ráno dělat. Není možné vstát jen proto, že vstanete. To byste se přistihli, že stojíte se zalepenýma očima v kuchyni a přemýšlíte, co dál. Musíte si předem naplánovat, jak ráno využijete. A pozor, není to tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Pokud totiž žijete v malém bytě budete okamžitě nuceni vyloučit všechny činnosti, při kterých byste rušili svoje okolí. Já jsem se například rozhodl, že budu na svém Macovi dělat věci, na které není přes běžný pracovní týden čas, jako např. psaní článků na svůj blog, Twitter a občas i Facebook. Jakmile se mi povede upevnit ranní vstávání jako zvyk, rád bych k tomu ještě obden přidal pár minut cvičení.
  2. Jestliže vám trvá dlouho než vytáhnete nohy z postele od zazvonění budíku, zapracujete nejprve na tomto. Je naprosto klíčové, abyste se naučili vstávat okamžitě po zazvonění budíku. V praxi to musí vypadat asi takhle: zazvoní budík – típnete ten odporný zvuk – okamžitě položíte nohy na podlahu – vstanete – pořádně se protáhnete a vyrazíte směrem k WC. Někde na cestě k záchodu jsou dovoleny první myšlenky. Všechno před tím musí fungovat naprosto automaticky. Jakmile po típnutí budíku začnete mluvit sami se sebou, je konec. To pak ležíte na posteli a potichu se ve vás odehrává vnitřní dialog ve stylu: to už je pět? – to je kosa – měl bych vstát – proč sem si vlastně nařizoval budík tak brzo – musím se probudit – pět minutek poležím a pak bych mohl ….Zzzzz. Probudíte se za dvě hodiny. Pokud fungujete podle tohoto scénáře, nepokoušejte se vstávat brzo. To se vám (zatím) nemůže podařit. Nejdřív trénujte vstávání rychle a pak teprve vstávání časně.
  3. Dělejte to i o víkendech. Např. v den psaní tohoto textu je neděle. Jestliže se snažíte vytvořit nový zvyk, dostat to takříkajíc do krve, musíte to dělat i přes sobotu a neděli. Alespoň první měsíc. Nepředpokládám, že bych vstával v pět ráno 1. ledna nebo po oslavě narozenin, ale na začátek je to dobrá strategie.
  4. Večer choďte spát podle potřeby. Když už chcete vstávat v pevný čas, nemusíte nutně chodit spát v pevný čas. Večer jděte do postele podle toho, jak se opravdu cítíte. Když nejste unaveni, čtěte třeba chvíli knihu.

To by asi tak na začátek k tématu stačilo a předpokládám, že napíšu další článeček po pár dnech. V případě, že se tu žádný článek do dvou měsíců neobjeví, předpokládejte, že jsem to nevydržel a i rady v tomto článku považujte za nedůvěryhodné. 🙂 Ať už jste ranní ptáče nebo sova, zajímá mě váš názor.

Tomáš Bleša
Programuju v Javě, podnikám (anneca.cz), mám rád tech.hračky, maso, chytré debaty, nové úhly pohledu, doutníky, whisky a lidi, co se moc nežerou.

komentářů 25

  1. Tak jsem dneska ráno vstal v pět hodin s plánem to takhle dělat dál do budoucna 🙂 Ovlivnil mě tenhle článek a hlavně články lidí jako Steve Pavlina či Leo Babauta o vstávání.

    Už jsem se jednou o to samé pokoušel, ale po dvou měsících vstávání v šest hodin ráno se stále nedostavil ten správný zvyk. Začalo mi to připadat jako marnost. Postupem času jsem si ale ověřil, že ráno jde práce opravdu líp od ruky než večer. Takže opět pokus.

    U mne je naprosto důležitá jedna věc – přestat ráno při vstávání myslet. Pro člověka, který pracuje především hlavou, to není úplně jednoduché 🙂 Proto jsem místo šesté ranní zvolil pátou. V té chvíli normální člověk snad ani na nic myslet nemůže :))

    Mám dva dotazy na autora: Jak to vypadá s tvým vstáváním měsíc od začátku pokusu? Jak budeš řešit přechod času letní/zimní?

  2. Opravdu člověk nesmí moc myslet, když zazvoní budík. Já jsem rád, když se mi roztočí závity v hlavě zatímco se nahřívá kávovar.
    Víc a víc mi přijde, že je důležité mít připravenu nějakou činnost na ráno. Něco, co člověk může dělat a považuje to za užitečné. Asi dvakrát se mi stalo, že jsem vstal, čuměl jsem do zdi a přemejšlel, proč to vlastně dělám. Měla by to být nějaká činnost, která je užitečná a přitom věc, na kterou se dá těšit. Já se teď třeba nadchnul pro vaření začínám tím, že hledám nějaké zajímavé recepty, což mě baví. Na e-maily se kouknu až tak před šestou.
    Od psaní článku jsem asi 2x vynechal. Jednou kvůli nemoci … to jsem ale ležel v posteli cca 3 dny v kuse a podruhé včera, protože jsem se vrátil z náročné cesty ze Slovenska.
    Jinak mám pocit, že je vstávání v 5 o něco snadnější než na začátku. Určitě je to menší boj. Přechod letní/zimní čas asi moc řešit nebudu. Nejspíš budu vstávat podle hodinek a počítám, že se to samo během 3 dnů srovná.

  3. Díky za odpověď, Tome. Tak zatím se mi to taky daří. S tou užitečnou a zábavnou činností po ránu souhlasím! Zatím to řeším tak, že zapnu počítač a něco mě napadne nebo mám z večera jen tak v hlavě jeden úkol, kterej bych měl udělat. Ale asi by to chtělo systematizovat.

    Zatím jsem vynechal jednou, když jsem z večera poslední sobotu vypil větší než malé množství panáků 🙂 Neděle a probuzení v deset dopoledne to jistilo 🙂 Ale jinak se to taky lepší.

    S přechodem zimní/letní to mám taky takhle v plánu. Prostě posunu hodinky o hodinu a jedeme dál podle plánu.

  4. Jenom chci pochválit článek ,je to přesně tak..

    ale nevím jak to mám zvládat , potřebuji se z 9. ranní probouzet tak v 6. abych mohla před práci zajít do posilovny, ale jelikož bydlim sama a v práci jsme svým paném já ..je to fakt těžké…vždy po zazvoní si říkam ještě minutku ,ještě,minutkua probudim se za dvě hodiny..
    ale začnu pracovat na reakci budík hned vstát 🙂 a pak teda na změnu času…:-)

    hezký den a děkuji za článek

    Žaneta.

  5. Žaneto, já jsem se o časné vstávání pokoušel docela dlouho a nejsem sám. Asi nikdo to nemá tak, že se dnes rozhodne a od zítřka už jede v novém režimu.
    Pokud se na cvičení v posilce těšíte, tak je všechno OK, ale pokud je to tak, že chcete zvládnout dva cíle současně, tak bych to zkusil rozdělit. To znamená, že bych se nejprve učil vstávat brzo a po probuzení dělal něco lenivě příjemného (kávička, četba, apod.). Až by to bylo zažité, tak bych přidal posilovnu.
    Mimochodem, dneska je to tak, že většinu dní ráno vstanu, ale občas se mi taky nechce, takže na jeden den vynechám pospím si třeba o hoďku déle.

  6. Příjde mi to, jako bys ten článek napsal o mě. Hlavně s tím mluvením sám k sobě :-D. Vstávání mi dělá velký problém, takže díky za tenhle supr článek. Hned zítra se pokusím začít.

  7. Tak to já mám opačný problém – spát déle než cca do 05:00. Vypadá to divně, ale je to hodně obtěžující, protože ať se děje co se děje, tak se prostě po páté budím. Do šesté spávám velmi, velmi zřídka (tak 2x do měsíce). Když jdete spát po 23:00, tak nic moc :-(.

  8. Tomáši, děkuji za inteligentní a motivující článek. Ráda bych připojila malou radu co se týče ranního cvičení, dá se však aplikovat na jakoukoli činnost. Osvědčilo se mi začínat s opravdu skromnými cíly, např. první den pouhých 5 min., třetí den jsem již měla přirozenou potřebu přidat si čtvrtou pětiminutovku atd., avšak celý týden bylo „povinných“ pouze těch 5 min. Postupně zpestřuji cvičení pomalým tempem dalšími cviky a spíš již musím hlídat, abych celé ráno nestrávila cvičením 😉

  9. Skvělý článek, děkuji za něj. Popravdě řečeno mám sám problém vstát tehdy, kdy nemusím. Chce-li se po mě něco třeba až odpoledne, tak mám tendenci vstát i na oběd. Samozřejmě se pak nic nestíhá a nastává problém. Někdy to řeším i několika budíky, jelikož jsem se přistihl v situaci, kdy jsem vůbec netušil, že jsem před dvěma hodinami vytípl budík, nepamatoval jsem si to. Pokusím se praktikovat tvoje rady, i když teď jednoduše vstávat musím denně v šest, takže není co řešit. Ale až bude volno, pokusím se to splnit.

    Díky za článek.

  10. Zájimalo by mě v kolik chodíte spát? Mě by bohatě stačilo naučit se stávat v 7. Možná časem v 6, ale horší je se donutit jít spát před půlnocí. Někdy ležím v posteli a když jsem naučený spát po půlnoci tak ikdyž jsem unavený tak toho moc nenaspím.

    Pokud si můžu něco naplánovat na ráno tak na ráno. Pokud mám s někým schůzku ať školní projekt nebo cokoliv tak vždycky se snažím domlouvat čas na tak brzo aby se ten druhý zatvářil, že je to na něj moc brzo a tím si zaručím, že opravdu musím vstát.

    1. Chodím většinou spát okolo 22:00. Vstávat v 7 by už pro mě nebyla žádná výzva, protože 6:30 se budí můj 3-letý syn. To je budík, který není možné zacvaknout. 🙂

  11. A toto je ale výzva! Už jsem se pokoušel několikrát začít dříve vstávat, ale bylo to přesně jako v článku – vstávání kvůli vstávání mne nenaplňovalo, a proto tento zvyk brzo skončil. Udělám si plán, co budu ráno dělat a zkusím to. Díky za tip.

  12. Dodržovat ranní vstávání je pro mě jako dodržovat systém cvičení, ze začátku člověk plný elánu, ale po pár dnech to nějak vyšumí. A spojit ještě k tomu tyhle dvě věci dohromady, vstát a cvičit, to by bylo fakt něco:). Článek se fakt poved, dlouho jsem se tak nepobavil a se vší musím souhlasit:), ale chce to hlavně pevnou vůli, která se občas někam bohužel vytratí. Jinak mám taky problém vstát po zazvonění budíku, už jsem se naučil vstávat o něco dřív než doopravdy musím, abych si moch ještě přispat. V praxi to vypadá tak, že típám mobil každých 5 minut po dobu asi půl hodinu:), což není moc k chlubení. Poslední týden mi zabírá jediná věc. Dostal jsem nový budík, který musím říct, že docela funguje. Koukněte na něj http://www.smartstore.cz/gadgets/dokonaly-budik/ . Systém vrtule kupodivu funguje, akorát Vám nesmí přistát někde za skříní, to je potom docela problém:).

  13. Ahojky,
    už dlouho se snažím změnit svůj způsob životasprávy. Zdravá výživa, ranní cvičení. Pokud už se mi to daří, jsem spokojená a šťastná. Pak ale zapadnu zpět do starých kolejí a zjišťuji že jsem nesnesitelně unavená. Aby jste pochopil, chodím spát od 20-21.30 a to už jsem na umření. A nedokážu se vykopat z postele dříve než v 6.30 a někdy ani to ne, a to je na hraně protože v 7.00 mi už jede bus. Pak je všechno moooc na rychlo a za pochodu. Stačilo by mi se donutit alespoň o tu pul hodinku až hodinku dřív (a že stihnout bus a v klidu se nasnídat je obrovská motivace) a to jsem schopná jít hned jak příjdu domů kolem 16-17 hod spát třeba do 20-22hod pak přeletět koupelnu a jít zase do hajan. Já ten den mám opravdu moc krátký:D. A to mám pejska, miluju brusle a procházky, volejbal… nic nestíhám- spím.
    Ale po přečtení Vašeho článku na to půjdu jinak:) malé cíle- rychlé vstávaní.
    Moc moc moc moc zatím děkuji. Bezva jste mě nakopnul správným směrem. Darinka

  14. Mimochodem Michale, díky za nápad. Jsem na tom s típáním co 5 minut stejně:) Reálně uvažuji o budíku:)

  15. Pěkně napsaný článek. Musím potvrdit, že brzké vstávání je velice produktivní. Už jen to vstávání do probouzejícího se dne a klidu Vás pozitivně naladí na celý den 🙂

  16. ahoj,
    tak já mám už vlastně nový život, co mě nutí vstávat kolem 5, abych stihla autobus v 6 do prahy a v 8 už seděla ve školní lavici. Minulý semestr jsem si pomáhala ranní posilovnou od 8 v praze (pocit přímo blahodárný, a o to víc když rozkvetly na Dejvicích sakury) Ted si zase hodlám užívat ranní snídaně s přítelem a později procházku čerstvým nevyšlapaným sněhem.

    A teď jeden fakt na podporu:
    Ranní vstávání můžu jen doporučit, já se ráno jednou stihla naučit za 3 hodiny látku, kterou se spolužáci učili po večerech celý týden. 🙂

  17. Také pomáhá domluvit se s nějakým ranním ptáčemem na schůzce, pak to člověka přinutí vstát… a velmi dobrá je sugesce před spaním, opakovat si stále před usnutím např: až zazvoní budík s dobrou náladou hned vstanu… a za pár dní to určitě zabere… 🙂

  18. Hezky napsáno.
    Jen doplním, že ranní vstávání bych nedoporučoval dětem a mladistvým na pozdním jaře, létě a ranním podzimu, v období krátkých nocí. V noci děti rychleji rostou díky somatotropnímu hormonu, který produkuje adenohypofýza právě nejvíc v noci, takže když budou chodit spát v 8:00 a vstávat v 6:00 pořádně nevyrostou. Konec konců, mají prázdniny a nemusí do školy, ať chodí spát, kdy se jim zachce. Příkladem je, že lidé dříve vstávali se slepicemi a 175 cm už byla pro ně „basketbalová“ výška. Samozřejmě naopak v zimě je si lepší přivstat, protože probouzení se v zimě je velký boj. Ať už kvůli chladu nebo tmě.

    1. Nemůžete tuhle informaci podpořit nějakým odkazem na studii, která prokazuje, co tvrdíte? Že by časné vstávání brzdilo růst jsem zatím nikdy neslyšel a moc se mi to nezdá.

  19. Po roce vstávání ve 4:45 už nemužu vstávat normálně ani když mam volno (s výjimkou toho když jdu spát v 5, to spím třeba dokonce i do jedný 😀 )

  20. Povinnosti, které bylo potřeba zvládnout mne přemluvily, abych konečně se svým režimem udělala to, co jsem vždycky chtěla. Po krátké době tréninku vstávání na první zazvonění budíku se můj mozek automaticky nastavil na šestou hodinu… Bohužel ale povinnosti zvolnily a s nimi se vytrácí z mé hlavy i to přesvědčení a ranní odhodlání…Teď přemýšlím, jak se vrátit tam, kde jsem začala a jak to zařídit, aby to odhodlání zůstalo, zvláště v prvních chvílích po probuzení…souhlasím s tím, že je NEZBYTNÉ naplánovat hned po probuzení KONKRÉTNÍ činnost. Ale večer nebývá člověk s to přemýšlet nad ránem. Přesto to považuji za klíčové..
    Pěkný článek, díky:)

  21. Článek je dobrý, zvláště je nejtěžší vytrvat a opravdu vstávat, kdy máte pocit, že jste vzhůru snad jako jediná osoba. A víkendy?ve vstávani není asi nic těžšího než se dokopat vstávat i o víkendu. Ale zkuste si mít malé děti☺Dite se totiž neptá,jestli chcete vstávat v pět anebo vstát v jednu v noci a lehnout až ve čtyři ráno.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *