Když se rozhodnete podnikat

Jako dlouholetý propagátor podnikání a převzetí svého finančního osudu do vlastních rukou jsem si sám sobě přivodil poměrně komplikovanou otázku. Co by se dalo poradit někomu, kdo je léta zaměstnancem, ale hluboko uvnitř cítí jakési puzení pustit se do Něčeho (to velké N je schválně).Osobně si myslím, že to je velmi složitá otázka a pro mě obzvlášť. Přiznávám, že s výjimkou několika brigád a civilní vojenské služby jsem vlastně nikdy neměl zaměstnavatele. Stal jsem se podnikatelem tak nějak přirozeně. Asi jsem to vždycky chtěl, ale pořádného brouka do hlavy mi někdy v druhém ročníku vysoké školy nasadil můj kamarád. Dostali jsme se do debaty o budoucnosti, ve které jsem sám sobě vykresloval perspektivu v nějaké zajímavé velké společnosti, která mě nechá pracovat na úžasných projektech. Kamarád usrknul pivo (já asi neřekl, že to bylo v hospodě) a nadhodil otázku „Proč být něčím zaměstnancem?“. Taková otázka, položená ve správný čas, se vám slušně zažere do hlavy. Pak už to jelo. Ještě s jedním kamarádem jsme založili softwarovou firmu a začali jsme vyvíjet zakázkový software pro počítače Macintosh. Paradoxní je, že dnes je onen kamarád dobře placeným manažerem-zaměstnancem v zahraniční firmě. Tak to bylo u mě. Přiznávám, že to bylo jednodušší, protože jsem neměl žádné závazky a byl jsem naučený žít velmi skromně. Jako student jsem potřeboval pouze získat „výrobní prostředky“, což byl v mém případě počítač a jinak jsem nemusel dlouhé měsíce vydělávat ani korunu. Na druhé straně, hlavně kvůli tomuto faktu jsem taky moc peněz nevydělával. Rozumnějte tomu tak, že studentský komfort mě nemotivoval k výkonům v obchodní oblasti. Primární bylo něco zajímavého tvořit, sekundárně to pak prodávat. Jestli je tedy strach z výpadku příjmů hlavním motivem, proč zůstat zaměstnancem, možná by vám mohl být prospěšný, pokud se opravdu rozhodnete „jít do toho“. Když jsem se nedávno bavil s kamarádem, který by chtěl začít podnikat, začali jsme o případném budoucím podnikání dělat lehký brainstorming. Po pár minutách jsem začal mít nepříjemný pocit, protože vzduchem létaly poměrně zajímavé myšlenky, ale nikdo je nezaznamenával. Navíc se objevovaly v docela chaotickém pořadí. Chvíli se řešilo pro koho business bude, pak se mluvilo o webových stránkách projektu, pak o penězích, pak o logu, atd. Po chvíli mi bylo jasné, že to je pouze v rovině snění a celé té věci chybí seriózní přístup. A tím seriózním přístupem mám na mysli: dát to celé na papír. Když totiž začnete psát, vysíláte tím sami sobě jednoznačný signál, že to opravdu opravdu opravdu myslíte vážně. Že to není žádné plácání. Moje první rada někomu, kdo zvažuje, že vymění zaměsnání za podnikání je: začněte všechno psát. Dokud to neuděláte, nemyslíte to vážně. Nic z toho nebude. Kupte si kvalitní pero a sešit nebo zapněte textový editor v počítači. Zůstaňte ještě pár týdnů v zaměstnaní, když už jste tam tak dlouho. Pro první krok ještě nepotřebujete podávat výpověď. Pokud nevíte v čem podnikat, začněte tím. Pište jednu odrážku za druhou na téma, v čem podnikat. Pište i věci, které se možná jeví jako šílené. Napište alespoň 20 nápadů a až s tím skončíte, pak teprve můžete zastavit a začít to po sobě v klidu číst. Vyberte 1-3 nejlepší myšlenky a začněte je dalším psaním dál rozvádět. Jednoduše řečeno, začněte přemýšlet na papíře. Je to velmi důležité. Vaše poznámky mohou být ze začátku neurčité, ale dalším psaním je budete filtrovat a rozvádět do větších detailů. Když narazíte na něco, co nevíte nebo s čím nemáte zkušenost, udělejte si nadpis s názvem problému a pod něj začněte zapisovat všechny myšlenky, které by mohly vést k jeho vyřešení. Když budete několik dní poctivě přemýšlet na papíře, hádejte, co se stane. Vytvoříte si první podnikatelský plán, což je přesně to, co se do vás při zahajování nového businessu očekává. Je to přesně to, co po vás bude chtít případný investor (pokud jej budete potřebovat). Postupovat tímto způsobem je myslím chytrý způsob, jak se dopracovat nenásilnou formou k podnikatelskému plánu. Samozřejmě bude ve velmi hrubé podobě, které rozumíte jen vy, ale „učesat“ jej už je to nejmenší.

Tomáš Bleša
Programuju v Javě, podnikám (anneca.cz), mám rád tech.hračky, maso, chytré debaty, nové úhly pohledu, doutníky, whisky a lidi, co se moc nežerou.

1 komentář

  1. Rozhodně musím souhlasit. Nestačí to mít v hlavně, musí se to prostě napsat – nejdříve vlastními slovy. A ještě bych dodal, že nakreslit nějaké schéma také nemusí stačit, chce to ten text… Čím konkrétnější, tím lepší 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *